GEOMORFOLOGICKÉ CELKY

menu / lexikon tvarů / antropogenní / průmyslové / podzemní průmyslový areál (továrna)
Podzemní průmyslový areál (továrna)
Základní charakteristika

Podzemní zásobník plynu je podzemní prostor, který slouží k uskladňování velkého množství plynu pod zemí ve vhodných geologických objektech, které jsou buď přírodní, nebo uměle vytvořené. Podle geologické struktury se podzemní zásobníky člení na:

Rozšíření v ČR
Podzemní továrny vznikaly na našem území zejména v obdobích válečných událostí, nejvíce před a během 2. světové války (sloužily pro válečnou výrobu). Mezi nejvýznamnější podzemní průmyslové areály patří podzemní továrny Richard, Rabštejn a Býčí skála. Podzemní továrna Richardje dnes opuštěný průmyslový areál, který tvoří soustavu tří hlubinných vápencových lomů v okolí Litoměřic, které jsou lokalizovány pod neovulkanickými suky Radobýl a Bídnice v Českém středohoří. Podzemní lomy byly za druhé světové války přestavěny na utajenou podzemní továrnu určenou pro zbrojní výrobu. Jedná se o prostorově rozsáhlý komplex podzemních prostor o celkové délce okolo 30 km.
Podzemní továrna Rabštejn je průmyslový podpovrchový tvar, který vznikl vhloubením průmyslových prostor do pískovcových skal v okolí České Kamenice a Janské. Podzemní objekty byly za druhé světové války používány k válečné letecké výrobě.
Za druhé světové války bylo německou armádou v Moravském krasu postupně přeměněno na podzemní továrny pět jeskyní, důvodem byla neustálá letecká ofenziva spojenců, která donutila Němce k urychlenému přestěhování výroby do podzemních bezpečných prostor. V severní části Moravského krasu to byly jeskyně Kůlna a Michalka, ve střední části jeskyně Drátenická, Výpustek a Býčí skála, kde byly vyráběny součásti letadel. Podzemní továrna ve Výpustku byla zcela dokončena a výroba v ní plně probíhala, v podzemní továrně v jeskyni Býčí skála se vyrábět nikdy nezačalo. Předsíň jeskyně však byla poničena, především odstřelem a zarovnáním skalních výběžků a stěn a zadní část Předsíně byla pokryta betonovou podlahou, včetně míst, kde dr. Wankel prováděl své výkopy. Němci také nechali vystřílet a vykopat druhý (spodní) vchod, kterým chtěli zabránit, aby voda při povodni nevnikla do jejich továrny. Tento odvodňovací příkop měl odvádět vodu do blízkého Křtinského potoka. Nakonec byly v Býčí skále uloženy pouze kotle, ve kterých se regenerovaly použité oleje z válečné výroby. Podzemní továrna byla budována i v lokalitě Stránská skála v Brně. V letech 1943 až 1945 zde bylo vyrubáno celkem 813 m hlavního polygonu o celkovém objemu asi 16 tis. m3, které tvoří spodní patro v souhrnné délce všech chodeb skoro 700 m. Průměrná šířka chodeb je 5 m a v jedné z nejdelších štol je položena i betonová podlaha. V nedokončené podzemní továrně měla fungovat výroba leteckých motorů a strojů a technického zařízení všeho druhu.
 
Obr.: